[ROZHOVOR] S Dominikou Pávkovou o tom, jak přijmout své tělo za SVÉ

Přečtěte si rozhovor s Dominikou Pávkovou, průvodkyní při sebepoznání, terapií tmou a mnohé další  o tom, jak v dnešní dokonalé době přijmout své tělo za SVÉ.

S Domčou jsem se potkala poprvé pracovně před pár lety, kdy jsme obě „podnikaly“ ve finančně poradenské společnosti. Nikdy bych nevěřila, že se naše cesty po mém odchodu ještě někdy spojí a že se budeme zajímat o téma tolik nám společné, spokojenost s vlastním tělem.

Když jsem Domču poprosila, aby byla jednou z žen, s kterou udělám rozhovor na můj web, tak se jí moc nechtělo, protože nečekala takový zájem o své téma. Nakonec se rozepsala a já posílám k vám rozhovor, z kterého mám opravdu obrovskou radost.

 

Ať se díky němu máte zase o něco více ráda, taková jaká jste. SVÁ.

Rozhovor s Dominikou Pávkovou o tom, jak vědomě přijmout své tělo za SVÉ

 

Na jaké otázky mi Domča velmi otevřeně, upřímně a s velkou dávkou pokory odpověděla?

  • Jak vnímala své tělo před plastikou prsou a jak jej vnímá teď?
  • Její strachy a pochybnosti?
  • Proč do zákroku šla?
  • Změny v jejím životě po plastice prsou?
  • Jak je dnes spokojená?
  • Jak se cítí jako žena?

Na závěr má pro vás Domča vzkaz a také jedno velké přání.

1) Jak jsi vnímala své tělo před tím, než ses rozhodla pro zvětšení prsou, jak jsi celkově vnímala svoje tělo?

Každou z nás, kdo má od přírody malá prsa už někdy napadlo, jaké by to bylo je mít větší. Párkrát to napadlo i mě, i když mě to nijak víc netrápilo. Nikdy jsem se nestyděla, při sexu nezhasínala a neschovávala se pod peřinu.

2) Měla jsi před operací nějaké pochybnosti nebo strachy?

Strachy jsem měla obrovské, především z bolesti a obavy z toho, aby se vše podařilo, jak má. Stres a obavy, které jsem zažívala před operací, jsem přisuzovala tomu, že jsem hodně citlivá a špatně snáším bolest. Nenapadlo mě v tu dobu, že se tělo brání a moc dobře ví, že se pouštím do něčeho, do čeho nemám. Bohužel jsem v tu dobu své tělo a silné signály, které nebyly malé, neposlouchala.

3) Proč ses tedy rozhodla podstoupit tak náročný zásah?

Byla jsem v tu dobu s partnerem, o kterém jsem věděla, že je na prsa, ale to nehrálo zas až tak zásadní roli, tím že jsem byla v předchozích vztazích milována i s malými ňadry, nepředpokládala jsem, že by to mělo být něco, co mě nad změnou přiměje přemýšlet. Zásadní vliv na změnu vnímání mého těla šlo v souladu se ztrátou mého sebevědomí, aniž bych si to uvědomovala, žila jsem ve vztahu, kde mi postupem času pomalu a jistě sebevědomí klesalo. Když jsem se jednoho dne o operaci zmínila a v rozhodnutí byla podpořena, tak jsem si řekla, proč ne? On bude spokojený a mně to nevadí. Vlastně jsem si i myslela, že to dělám pro sebe.

Ke všemu Youtube je plný videí žen, které sedí v krásné ordinaci s chirurgem v kravatě, pijí kávu, na stole čerstvě utržená kytička, žena má nízké sebevědomí, nemůže najít partnera, chodí v létě v zimě v roláku, a najednou, po operaci se jí změní život. Je šťastná, má přítele, novou práci, po ulicích chodí s hlavou pyšně vztyčenou a nikdy se necítila lépe…

Snažila jsem se najít i rizika operace. Samozřejmě od doktora se dozvíte, že jsou výjimečná, nic není problém, plastiky po dětech, před dětmi, kojení není problém, vlastně to vypadá, že vedlejší dopad pro tělo a zdraví operace nemá. Zdálo se vše bezpečné, a tak jsem se na prsa začínala těšit.

4) Co pro tebe bylo po plastice tím největším AHA momentem?

Aha momentů bylo několik. První, pár dní po operaci, když mi sestřička sundala obvazy a poprvé jsem se viděla v zrcadle. Prsa. Kde jsou moje malá prsa? Když mě sestřička viděla, jak jsem zbledla, přišla, pohladila mě a říká: ,,To bude dobrý, zvyknete si na ně.“ Pár měsíců jsem se zotavovala. Blížilo se léto a mně se nechtělo do plavek, všichni uvidí něco, co není moje. Necítila jsem se dobře.

Největší šok a zlom přišel v momentě rozchodu s partnerem, když jsem si uvědomila, že si budu hledat nového partnera s umělýma prsama. S hezkýma, ale ne mýma. V ten moment jsem cítila nejsilnější pocit nepřijetí něčeho cizího v mém těle.

5) Jaké změny u tebe v životě nastaly po plastice prsou?

Velké. Za prsa jsem se styděla, byť jsou krásná, od začátku jsem cítila, že ke mně nepatří. Největší zlom přišel v momentě rozchodu s partnerem. Bylo to pro mě období, kdy jsem se začala věnovat hodně sama sobě. Začala jsem si pravidelně, zdravě vařit, intenzivně cvičit jógu, hodně chodit do přírody, sbírat bylinky. Začala jsem se propojovat se sebou, s přírodou, se svými energiemi, ženskostí. Ale… Při každé meditaci jsem cítila, jak jsou prsa ode mě oddělena. Jak cítím něco cizího ve svém těle, co tam nepatří a je tam úplně zbytečně. Také jsem si nedokázala představit, jak si najdu nového partnera, když moje prsa nejsou moje. Ze sebevědomé ženy, která milovala své tělo, jaké bylo, přišla dlouhá cesta přijímání těla, jaké je teď.

6) Co nového ti větší prsa do života dala a jak si to s nimi užíváš?

Dala mi velkou lekci přijetí. Sebepřijetí. Přijetí mého rozhodnutí. Přijímání bolesti, vzteku, nasranosti, bezmoci…

Užívám si vybírat oblečení a spodního prádla, sedí mi vše. (Smích.) Ale… I po několika měsících od operace při větší námaze, nebo při sportu mě bolelo prso, dost ostrá bolest. Vyjádření doktora bylo, že implantát dráždí při námaze nerv a to už tak zůstane. Paráda. Naštěstí se do roka bolest při námaze přestala ozývat.
Před několika měsíci byla bolest znovu neúnosná. Na ultrazvuku mi doktorka suše oznámila: ,,Dvě tří centimetrové bulky v podpaží.“ Zjistila jsem a to jsem do té doby bohužel nevěděla a to by byla zásadní informace, která by ovlivnila rozhodnutí, zda na plastiku jít, nebo ne, že při operaci dojde k přerušení lymfatického systému v oblasti prsou. Lymfa tedy nemá možnost čistit tělo, tak jak je potřeba, pak se zanese a udělí se bouličky… od tohoto lze pomoci lymfatickými masážemi, díky za ně. Masérka mě uklidnila, že se alespoň operace zdařila, chodí k ní ženy i s nepovedeným výsledkem. Později se objevila další boulička, tentokrát velmi bolestivá na omak. Znovu na masáž a tentokrát mi bylo řečeno, že to není lymfou. Aha, už nejsem tolik v klidu. Valím na krevní testy, hematologii, chirurgii… bolest se den ode dne zhoršuje, už mě bolí celá lopatka a záda až k páteři… Plastický chirurg má dovolenou, řešíme po telefonu… pravděpodobně prasklý implantát, bude potřeba výměna, objednejte se na termín, oznámí mi s ledovým klidem.

Nebudu počítat proplakané noci, myšlenky zda si nechat implantáty vydělat. Naštěstí vše dobře dopadlo.

7) Jak se jako žena cítíš teď? Na co myslíš, když se podíváš do zrcadla?

Krásně. Dobře no, myslím na to, že mám pár kilo na víc. (Smích.) Je to dlouhá cesta. Někomu trvá přijmout deset, dvacet, třicet let, možná celý život svá malá prsa. Já už jsem tři a půl roku na cestě přijetí svých nových prsou. Sžívám se s nimi. Odpouštím sobě, svému tělu, že jsem udělala tak unáhlený krok. Že jsem dobrovolně podstoupila zásah, který pro mě znamenal nejen zásah, do fyzického těla, ale i do psychiky a ženství.

8) Co bys vzkázala ženám, které se možná teď kvůli svým prsům, kilům navíc, většímu zadku nebo třeba podváhou trápí a hledají cestu, jak z toho ven?

Díky sdílení mého příběhu se teď často s ženami bavím nejen o prsou, ale celkově jejich postavě. Překvapilo mě, kolik žen není spokojeno se svým tělem. Buď mají malá prsa, nebo moc velká, řeší velký nos, křivé zuby… Ženy po dětech chtějí vypadat jako před dětmi, ženy v padesáti chtějí vypadat jako ve třiceti. Bohužel trend a ideál krásy štíhlé ženy s trojkami a krásným obličejem je velký a všudy vystupující z bilboardů, plakátů, časopisu, internetu… ani se nedivím, že si ženy nepřipadají krásné. Ruku na srdce, kolik z nás vypadá jako ty vyretušované slečny na titulních stránkách časopisu?

Jak z toho ven?

Přiznat si, že není problém v malých prsou, nebo velkém nosu, ale v hlavě. Ve vnímání sebe sama – našeho těla. Důležité je, zamyslet se opravdu do hloubky, kde je příčina toho, že nejsem s něčím spokojená.

Může to být šikana v dětství a posměšky za velký nos, které si v paměti neseme a za nos se stydíme i v dospělosti, kdy už ani nikoho nenapadne pozastavit se nad naším nosem, ale nepříjemné pocity přetrvávají. S těmito pocity a emocemi lze pracovat…

Další zásadní vliv na vnímání a lásce k tělu, hraje velikou roli, jak nás vnímá náš partner, jestli je spokojený s tím, jak vypadáme, jestli ho přitahujeme, nebo ne, přirozeně se mu chceme líbit. Zároveň, pokud žijeme s partnerem, kde cítíme, že není cokoliv v rovnováze, nebo nám z nějakého důvodu šlape po sebevědomí, tak plastickou operací se to dle mého vážně nevyřeší.

Ženám bych vzkázala: ženy, prosím, milujte svá prsa a těla, taková jaká jsou. Jsou přirozená a zdravá. Všechna přirozená prsa jsou krásná. Muži, prosím milujte své ženy s jejich přirozenými ňadry a těly. I když jsou po dětech… odkojila vám a odnosila vaše krásné syny a dcery.

Přeji ženám, když se pro tento krok rozhodnou, aby byly spokojené, aby si nechaly dostatek času na zváženou, umělé nehty, řasy a vlasy nejsou trvalá záležitost, když se v nich necítíte, jdete a klidně za týden, za rok je sundáte. Prsa jsou ,,ozdobou“ na celý život.

 

A nakonec ještě další inspirace pro každou z vás, která se chce svoje tělo naučit milovat takové , jaké je. Domča šla ve svém sdílení ještě dál, od nových prsou až po terapii ve tmě nebo zkušenosti s šamanskými ceremoniemi.

O Domčiných aktivitách zjistíte  víc na jejích webových stránkách nebo ji můžete sledovat přímo na Facebooku.

A jestli ještě neodebíráte moje emaily a nemáte ještě e-Book, kde vám prozradím mýty, které kolují o jídle, tak ho můžete zdarma získat tady >> 

,,Pomáhám lidem připravit si jídlo, aby jim bylo dobrým sluhou a ne zlým pánem a zároveň ukazuju, jak lze propojit zdravé tělo se zdravou myslí. Jsem šťastná maminka, milující manželka, která celý profesní život něco prodávala. Spojuji 4 témata do jednoho celku – jídlo, pohyb, bylinky a homeopatii.'' Můj příběh si přečtěte tady >> Jsem autorkou eBooku Jak být efektivní v kuchyni. eBook si můžete stáhnout zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • JÍDLO – dobrý sluha, zlý pán

    Objevte, jak může být eBook dobrým sluhou k vaší vysněné postavě přes jídlo, které máte rádi.

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Potkáme se na Facebooku: