Jak žít bez sacharidů? JDE TO VŮBEC?

Na cukru jako takovém jsem závislá nikdy nebyla.

To byly spíše chipsy u televize, slaný toastík a k tomu fresh džus k snídani, bageta z benzinky do auta, hranolky k večernímu posezení u piva, topinky k večeři a láhev vínka k tomu. V tomto duchu se nesla dost podstatná část mého života.

Moc dobře vím, jaké to je mít chutě po obědě po plném talíři těstovin, ty chutě dát si ještě něco dalšího… třeba malý dezertík v podobě oplatku. Zobkat něco u televize, dát si něco, když jsem smutná, dát si něco, když jsem veselá, něco na oslavu za úspěch.

Po roce, co žiji cukrfree, jsem se s vámi rozhodla sdílet celý můj příběh.

Trochu biochemie na začátek

Cukr není zdravý, cukr je jed.

Znám to sama dobře a nechci tady dělat osvětu o tom, že byste cukr neměli jíst. ALE něco na tom, že cukr pro naše tělo není dobrý je a jestli se necítíte úplně zdraví, tak za to možná může cukr.

Ne každý, kdo pije alkohol, je na něm závislý, ale někoho hold ovládá. Stejně tak ne každý kdo jí cukr, je na něm závislý, ale někoho hold ovládá.

Cukr totiž stimuluje stejnou část mozku jako návykové látky. Oblast mozku, kde k tomu dochází, se nazývá centrum odměn. Jakmile člověk shledává něco příjemným, začne se v mozku produkovat látka zvaná dopamin. Ten způsobuje vznik příjemných pocitů, a my se tak cítíme skvěle.

Určitě znáte ten pocit, kdy si chcete dát ještě něco dobrého… a za chvíli zase něco.

Proto omezení nebo celkové vynechání cukru je pro nás stejně náročné jako pro alkoholika zbavit se svého panáka nebo kuřáka své každodenní cigarety.

Stejně tak můžete znát pocit naprosté únavy a vyčerpání, dopolední pokles energie, pokles energie a potřebu spánku po obědě.

Když nám dochází energie a cítíme se unavení, potřebujeme se něčím dobít a tak nejčastěji sáhneme po něčem sladkém – čokoládě, sladkém koláčku, sušenkách nebo energetickém nápoji. Po pár minutách náš mozek zalije vlna blaženosti a my se cítíme znovu plni energie.

Pravdou ale je, že jsme do sebe pouze dostali potraviny s vysokým glykemickým indexem. Tedy takové, které nám pouze krátkodobě zvednou hladinu krevního cukru. Po nárůstu ale následuje zase rychlý pokles, který způsobuje další a další únavu. A tak sáhneme po dalších a je to kolečko pořád dokola. Ideální proto je stabilizovat hladinu krevního cukru tak, aby k žádným výkyvům nedocházelo.

Možná se vás to také týká

Mě se tohle konkrétně moc netýkalo. Jenže každý z nás má nějaké menší či větší zdravotní problémy.

Bolehlav.

Občas jsem trpěla bolestmi hlavy. Ibuprofen byl mým kamarádem.

Také jsem měla časté výkyvy nálad, byla jsem protivná sama sobě a neuměla jsem si svoje nálady vysvětlit. Dokázala jsem se naštvat kvůli prkotině a za chvilku být zase ta nejveselejší osoba na světě.

Pleť.

Moje pleť byla samý pupínek, zašedlá. Jednu chvilku mastná, a pak zase suchá.

Kvasinky a záněty.

Trpěla jsem také na výtoky a zánět v těle se projevil i hemoroidy. Možná trápí i vás, nadbytek cukru způsobuje i plísně na nehtech nebo třeba svědění pokožky. To samé ekzém a různé vyrážky po těle.

Nejdříve zmizely výkyvy nálad a špatné nálady. Po delší době, cca 3 měsících zmizely i výtoky, hemoroidy a bolest hlavy už nevím, co je. Také moje pleť je jasnější, nehty pevnější a vlasy jsou lesklejší a rostou rychleji.

Původní plán byl, že to zkusím na 2 měsíce. Ale jídelníček bez sacharidů mi začal vyhovovat natolik, že jsem bez nich už rok. Strava je tučnější, pestřejší a paradoxně daleko jednodušší.

Co jím?

Řeknu vám, co nejím, protože toho co jím, je strašně moc. 🙂

Nejím bílý cukr, med a stejně tak žádné náhražky cukru v podobě různých sirupů. Nejím také žádné potraviny, v nichž jsou tyto cukry obsažené, tzn. sladkosti, koláče, pečivo, limonády, zmrzliny.

Nejím ani hodně sladké ovoce, omezila jsem se pouze na ovoce červené a lesní (jahody, borůvky, rybíz, ostružiny, meloun, třešně,…).

Zcela jsem vyřadila i veškeré sacharidové přílohy.

Poslouchám jenom svoje tělo

To, že žiji cukrfree ještě neznamená, že si už nikdy nic nedám. Poslouchám jenom potřeby svého těla. Klidně si jednou za půl roku zajdu do své oblíbené restaurace a dám si talíř těstovin nebo u maminky na návštěvě oblíbený koláč, ale stačí mi jeden kousek.

Mým cílem bylo zbavit se hlavně zdravotních problémů a taky nálad, které mě nebavily.

A žít cukrfree nebo chcete-li bez sacharidů, můj cíl splnilo.

Já vynechala sacharidy kompletně, vám může vyhovovat vynechat třeba jen jednoduché cukry a přílohy si ponechat nebo třeba pro vás bude výhra, když přestanete sladit kafe a čaj. Co vyhovuje jednomu, neznamená, že bude vyhovovat druhému. Poslouchejte svoje tělo.

Taky můžete mít jiný cíl, proč žít cukrfree. Můžete to být vyřešení zdravotního problému, může to být náladovost nebo třeba chcete zhubnout nějaké to kilo.

Můj systém pro život bez cukru

Jak už jsem psala, původně to měla být zkouška na 2 měsíce v několika fázích. Fáze proběhly a já pokračovala a pokračuji vesele dál.

Sacharidy jsem vyřazovala postupně během týdnů a sledovala, jak na změny reaguje moje tělo a jaké mám u toho pocity. Třeba jsem si myslela, že nebudu moc žít bez kváskového chleba. Omyl. Na cukrfree je totiž krásné, jak můžete zažít nové chutě.

Zjistila jsem, jak to krásně funguje a tak jsem se rozhodla, že chci tento systém, jak se naučit žít bez cukru, předat dál pěkně krok po kroku a postupně bez násilných změn a přirozeně.

Od emočního přejídaní k vědomému stravování

Znáte to také, že jídlem zajídáte emoce?

Něco se mi povedlo? Musím to oslavit jídlem. Dostala jsem kopačky? Na to pomůže spousta tabulek čokolády. Naštvala mě kamarádka? Naliji si vínko. Nudím se? Pustím si seriál a nasypu si misku s chipsy.

Tady to emoční jezení bohužel mnohdy začíná už v dětství. Dítě má bolístku, dostane kokinko, přinese pěkné vysvědčení, dostane zase kokinko, neplakalo u doktora, dostane zase kokinko,…

Ovšem to zase neznamená, že se všichni emočně přejídáme.

U některých z nás je bohužel reakce v mozku na cukr natolik silná, že zažíváme úžasný pocit opojení, tak proč si tento pocit nedopřát častěji?! U někoho tyto pocity zase vyvolává již zmíněná cigareta, alkohol nebo třeba nakupování oblečení.

Je fajn své pozitivní nebo negativní pocity vyvážit něčím jiným než jídlem. Např. sportem, procházkou nebo jakoukoliv jinou aktivitou, která vám zaměstná mozek, navodí vám pocity štěstí a dokážete při ní na jídlo zapomenout.

Naučila jsem se sacharidy v jídle nahradit kvalitními tuky. Tuk = chuť. Pokud budete mít kvalitní jídelníček, uspokojíte tak i své chutě, které vás pak nebudou přepadávat, nebudou mít nad vámi moc a emoční jezení se vás týkat nebude.

IF – přerušovaný půst ( intermittent fasting )

Když jsem začala jíst cukrfree, tak jsem se nevědomky dostala do stravování zvaného přerušovaný půst. To je stravování, kdy střídáte fáze jídla a fáze půstu po určité hodinové období.

Jak to, že nevědomky?

Tím že jsem sacharidy ve svém jídelníčku nahradila tuky, cítila jsem se najednou více zasycená a hlavně na daleko delší dobu. Tzn. i ráno po probuzení nemám hned hlad jako dřív. Vstávám kolem 6 ráno, ale hlad přichází až cca v 10 dopoledne. To si dám velkou snídani, kolem 3 malou sváču, někdy ani ne, a pak kolem 7 velkou večeři. Stačí mi jíst 2, maximálně 3x denně za dobu bdělosti 16 hodin.

Tzn. dobu jídla mám mezi 10. – 19. hodinou. No a princip přerušovaného půstu je právě o tom, že právě jíte např. v rozmezí 10 hodin a dalších 14 hodin nejíte. Nebo jíte 8 hodin a 16 hodin nejíte. Nastavit si to samozřejmě můžete, jak vám vyhovuje.

V čem je metoda IF prospěšná?

Zlepšuje citlivost inzulinu, protože se tak jeho činnost často nečerpá (při každém soustu totiž inzulin začíná pracovat a tímto mu dáváte odpočinout). Podporujete spalování tuků a budování svalové hmoty. Využívá se i k léčbě cukrovky II. typu a snížení hladiny LDL cholesterolu – to je ten špatný.

Opět ale není vhodný pro všechny a ne každému bude vyhovovat. Rozhodně ne pro těhotné, kojící a děti.

Když to sesumíruju, jím komplet cukrfree, a přesto jsem plná energie. Jím, když mám hlad, ne když mám chuť a jím dle metody přerušovaného půstu, aniž bych to cíleně chtěla. 🙂

Neznamená to ale, že už si nikdy nedám sacharid! Občas ano a vždy se jenom utvrdím v tom, že má cesta cukrfree je správná. Když sním celý talíř těstovin, tak mám za hodinu hlad. Když sním talíř plný kvalitních bílkovin a tuků jsem zasycena na půl dne, někdy i déle. Když sním koláček, tak mám chuť na další, ale umím se ovládat. Moc dobře vím, že cukr toto má způsobit, abyste chtěli další a další. A tak si raději dám hrst kešu ořechů.

Moje chutě se zintezivněly a vnímám sladkou chuť tam, kde ostatní ne. Např. v oříšcích, tučné smetaně nebo kvalitní zakysance. Naopak jsou věci, které už do pusy nedám, protože už mi přijdou nechutně přeslazené a nepoživatelné, např. bomboška Merci 🙂 Vnímám přirozeně sladkou chuť.

Že se obejdu bez sladké čokolády, tomu bych i věřila. Ale že se obejdu bez křupavého rohlíku k sobotní snídani nebo špaget? Tomu bych nikdy nevěřila…A přesto 🙂 Obejdu.

Mám svoje varianty „sladkých“ dezertů, stejně tak „sladkých“ snídaní a i těch špaget. Stačí jen hledat možnosti. 🙂

A co moje rodina?

U nás je to dost zajímavé. Manžel je závislák na cukru, a to doslova 🙂 Ale je zlatý, protože jí všechno, co doma uvařím. To že si pak dá tabulku čokolády, je už věc druhá. 🙂

Stellinka jí s nadšením moje cukrfree dezertíky a stejně tak nepohrdne buchtou u babičky.

Jsem ráda, že ve svých 2,5 letech nevyžaduje kokinka a když jí někdo donese Kinder vajíčko, má radost z hračky a čokoláda jí nechutná. Doma si sem tam dá čtvereček kvalitní vysokoprocentní čokolády.

Nic ji nezakazuji, vždy jí dovolím ochutnat, když někde vidí něco u ostatních dětí. Tím jak ale není na cukr zvyklá, vesměs jí přeslazené dobroty pro děti nechutnají. A nebudu lhát, že mě nepotěšila, když nechtěla palačinku s Nutellou, ale samotnou. 🙂

Samozřejmě jí k jídlu dávám veškeré sacharidové přílohy, má ráda klasický rohlíček a ze všeho nejvíc miluje špagety a bramborovou kaši. Pro ni ze stravy rozhodně nic nevynechávám.

Celkový problém dnes je ten, že děti mají všeho nadbytek, cukrovinky na denním pořádku, a pak už jim ani nejsou vzácné.

Vaření pro mě není nijak složitější, pro sebe udělám jen jinou přílohu, popřípadě si dám více zeleniny. Základ jídla je vždy pro všechny stejný.

Jestli si u svých dětí všímáte zvýšené podrážděnosti, hyperaktivity, trpí nedostatkem spánku, jsou výbušné, přecitlivělé, mají už ve 2 letech zubní kazy, ekzémy, apod., zamyslete se nad tím, kolik cukru a v čem denně přijímají – koláče, cukrovinky, zmrzlina, sladké pití,…

Do budoucna se Stellinka samozřejmě sama rozhodne, co bude chtít jíst a pít. Teď domů kokinka nekupujeme, výjimečně, když přijedou na návštěvu děti a džusy také nepijeme, vystačí si s obyčejnou vodou. Když sem tam řekne, že chce džus a řeknu jí, že nemáme, je s tím v pohodě a pije dál svou vodu.

Já jsem naštěstí nikdy nebyla typický závislák na cukru, takže když si jednou za čtvrt roku dám zákusek s kamarádkou, tak vím, že tím i u něj končím a nepotřebuji další a další.

Ptáte se, co alkohol? Ano, taky obsahuje cukr, dokonce spoustu. Nejvíce tvrdý alkohol, ten nepiji vůbec, pak pivo, to si dám výjimečně a víno nejméně, zejména to suché.

Víno mám ráda, aby taky ne. Manžel pochází z vinařské rodiny. Ale pryč jsou ty časy, kdy jsem si dávala sklenku každý večer. Teď si dám skleničku maximálně jednou týdně. A vínka se nevzdám nikdy, to vím. Chutná mi. 🙂

Pokud chcete s cukrem taky zabojovat, vědomě si všímejte, co s vámi dělá, jak na vás působí, co se s vámi děje, když si ho dáte.

O tématu cukr se teď hodně píše, hodně se řeší a já osobně si myslím, že je to dobře. Protože nám opravdu může ublížit, pokud nad ním ztratíme kontrolu a on je dnes opravdu všude, ve všem a kdykoliv k dispozici. A nezapomeňte, že opravdu jsme to, co jíme. 🙂

A čím tento článek zakončit?

Možná máte pocit, že je informací hodně a že byste s nadbytkem cukru chtěli také něco dělat, ale nevíte, jak na to. Chápu vás. Je to totiž o celkovém nastavení a toho, proč to vlastně děláte, ne jen o vynechání cukru, protože je to zrovna asi IN.

Pokud chcete ve svém životním stylu udělat změnu a cukr omezit nebo ze svého života dostat úplně, tak mám pro vás dobrou zprávu. Chystám pro vás ucelený online kurz Žij cukrfree s Hankou. Pokud chcete být u toho jako první, mrkněte na tuto stránku.

Ať je pro vás cukr pouze dobrým sluhou a ne zlým pánem.

Hanka

,,Pomáhám lidem připravit si jídlo, aby jim bylo dobrým sluhou a ne zlým pánem a zároveň ukazuju, jak lze propojit zdravé tělo se zdravou myslí. Jsem šťastná maminka, milující manželka, která celý profesní život něco prodávala. Spojuji 4 témata do jednoho celku – jídlo, pohyb, bylinky a homeopatii.'' Můj příběh si přečtěte tady >> Jsem autorkou eBooku Jak být efektivní v kuchyni. eBook si můžete stáhnout zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.